|
|
Studie ještěrky zelené, Lacerta viridis, a ekologicky provázaných druhů plazů v České republice
Chmelař, Jan ; Rehák, Ivan (vedoucí práce) ; Vojar, Jiří (oponent) ; Moravec, Jiří (oponent)
Ještěrka zelená Lacerta viridis (Laurenti, 1768) je v ČR legislativně chráněna jako kriticky ohrožená. Její rozšíření na území Čech je omezeno na malé izolované lokální populace, které se nacházejí za severní hranicí souvislého areálu výskytu druhu a jsou úzce spjaty s velmi specifickými biotopy. Analyzovali jsme distribuci druhů jak v celostátním měřítku, tak v měřítku mikrostanovišť a vytvořili prediktivní model rozšíření druhů. Nejrelevantnějšími faktory ovlivňujícími rozšíření druhu v ČR byly: roční srážky, sklon terénu, průměrná teplota nejteplejšího čtvrtletí a srážky v nejchladnějším čtvrtletí. Na úrovni mikrostanovišť si jedinci vybírali své bezprostřední okolí podle blízkosti vyvýšených kamenů/pařezů, dostupnosti úkrytů a blízkosti keřů. Nebyla preferována místa s vysokým procentem trávy a vysokou vegetací. Dále jsme analyzovali rozšíření vybraných druhů plazů ekologicky propojených s Lacerta viridis a identifikovali jejich preferovaná stanoviště. Pro tyto analýzy jsme vybrali užovku podplamatou, Natrix tessellata, ještěrku obecnou, Lacerta agilis a užovku hladkou, Coronella austriaca. Všechny vytvořené modely jsou kompatibilní s publikovanými daty a jsou použitelné v teorii i praxi ochrany vybraných druhů. Klíčová slova: Squamata, Lacertidae, říční fenomén, druhová ochrana, management...
|
|
|
Vizuální pokrytí změny klimatu v online zpravodajství
Čermáková, Kristýna ; Lábová, Sandra (vedoucí práce) ; Silverio, Robert (oponent)
Diplomová práce se zabývá novinářskou fotografií ve zpravodajských článcích o klimatické změně. V teoretické části práce budou ukotveny pojmy jako jsou následky klimatické změny a její působení na společnost, a také budou vysvětleny pojmy jako vliv stereotypů a solution journalism. Teoretická část se věnuje se také upevnění definice environmentální fotografie a popisuje fungování redakce, gatekeeping a nastolování agendy. Formou smíšeného výzkumu kvantitativní a kvalitativní metody pak bude zodpovídat na otázku, jaké fotografie jsou vybírány k článkům o klimatické změně ve světě. V kvantitativní části pomocí obsahové analýzy zmapuje tři sta fotografií ze tří českých médií, A2larm.cz, Novinky.cz a Seznazpravy.cz. Pokusí se prozkoumat hypotézy, že vizuálně působivá fotografie bude mít více prostoru bez ohledu na závažnost daného tématu, a že při použití ilustračních snímků převáží stereotypní metody výběru. Kvalitativní část bude zodpovídat výzkumnou otázku pomocí tří polostrukturovaných rozhovorů a následně vytvoří závěr formou zakotvené teorie. V té bude reflektovat vztah českých redakcí k využití fotografie coby informačního média pro témata klimatické změny, případné nastolování agendy či přístup redaktorů k solution journalism v této oblasti. Závěrečná diskuse shrne všechna zjištění a sjednotí...
|
|
|
Reakce sazenic břízy bělokoré (Betula pendula Roth.) na stres suchem
Orlovský, Vít
Klimatické změny s jejich zrychlující se intenzitou představují primární faktor, na který musí lesní i městské porosty reagovat. Obzvláště častěji se opakující periody sucha spolu se stoupající průměrnou roční teplotou, hlavně v městské zástavbě, představují výrazný rostlinný stresor. Jelikož bříza bělokorá (Betula Pendula Roth) je často používanou dřevinou v městských výsadbách, cílem této práce bylo zhodnocení fyziologických reakcí sazenic břízy bělokoré po dokončeném vývinu listů na stres suchem. Při hodnocení reakce sazenic na stres se potvrdil předpoklad, že s narůstající suchem dochází k poklesu vodního potenciálu. Vlivem stresu suchem jsme zaznamenali pokles vodního potenciálu měřeného v poledne o 86 % oproti počátku experimentu. Sedmnácti denní sucho způsobilo také pokles rychlosti fotosyntézy a průduchové vodivosti o 96 %. Sazenice břízy tedy na stres suchem reagovali velmi citlivě se snahou zabránit snížení vodního potenciálu. Při srovnání variability reakcí jednotlivých sazenic byla u fyziologických parametrů prokázána jejich značná odlišnost v reakci na stres suchem. Například u rychlosti fotosyntézy dosáhl variační koeficient u stresovaných sazenic na konci experimentu hodnoty 97 %. Reflektanční index PRI, který nepřímo charakterizuje obsah karotenoidů, vykazoval variační koeficient dokonce 306 %. Všechny tyto informace nám poskytují jasné důkazy o schopnosti jednotlivých sazenic břízy reagovat na stres suchem odlišným způsobem. Na základně našich měření a následných výsledků můžeme konstatovat, že variabilita sadebního materiálu břízy bělokoré je schopna reagovat na požadavky, které s sebou nese předpokládaná klimatické změna.
|
|
|
Závislost dlouhodobých změn teploty na nadmořské výšce
Krauskopf, Tomáš ; Huth, Radan (vedoucí práce) ; Pokorná, Lucie (oponent)
Závislost dlouhodobých změn přízemní teploty na nadmořské výšce Abstrakt V této práci je shrnuta odborná literatura zabývající se prostorovým rozložením dlouhodobých změn přízemní teploty, konkrétně závislostí intenzity oteplování na nadmořské výšce. V textu je tato závislost analyzována jak celosvětově tak v několika významných horských oblastech světa. Největší pozornost je věnována Švýcarským Alpám, kde se nachází nejrozsáhlejší síť klimatických stanic a mělo by zde být dosaženo nejdůvěryhodnějších výsledků. Dále jsou v této práci uvedeny mechanismy, které způsobují rozdílná tempa oteplování v rozdílných nadmořských výškách, jako je například zpětná vazba sníh-albedo či změny v četnosti mlh a oblačnosti. Cílem praktické části práce je poté analyzovat trendy přízemní teploty v České republice a posoudit závislost dlouhodobých teplotních změn na nadmořské výšce právě na našem území. Klíčová slova: klimatická změna, teplota, trendy, nadmořská výška
|
|
|
Dlouhodobé změny mořského ledu v Arktidě
Lysenko, Anastasia ; Huth, Radan (vedoucí práce) ; Margold, Martin (oponent)
Práce shrnuje znalosti o mořském ledu v Arktidě, jeho vlastnostech, podmínkách a procesu vzniku. Popisuje také klima Arktidy a jeho změny od počátku 20. století. Práce ukazuje, jak a proč je arktický mořský led důležitý pro klima celé naší planety, a že klimatický systém je velmi propojený. To znamená, že pokud například dojde k zásadním změnám mořské ledové pokrývky nebo změnám klimatu, tak se vliv těchto změn může projevit i v úplně jiné oblasti, což je projevem tzv. kaskádového bodu zvratu. Proto se tato práce také dotýká tématu zpětných vazeb a ukazuje, že stanovení množství a typu mořského ledu v Severním ledovém oceánu je zásadní pro zlepšení našich znalostí a pochopení polárního počasí a dlouhodobých výkyvů klimatu. Klíčová slova: klimatická změna, mořský led, teplota, Arktida
|
|
|
Evaluating drought risk for permanent grasslands under present and future climate conditions
Trnka, Miroslav ; Schaumberger, A. ; Formayer, H. ; Eitzinger, Josef ; Hlavinka, Petr ; Semerádová, Daniela ; Dubrovský, Martin ; Možný, M. ; Thaler, S. ; Žalud, Zdeněk
Over the past years, the changing climate has affected parts of Czech Republic and Austria by drought spells of the intensity and extend that was unprecedented in previous decades. These events had a significant impact on agricultural areas, especially on the grasslands. The idea behind the GIS monitoring relies on hypothesis that the effect of weather and climate conditions on the grassland production can be estimated by models that describe certain natural processes in a simplified manner and in spatialized form.
|
|
|
Závislost dlouhodobých změn teploty na nadmořské výšce
Krauskopf, Tomáš ; Huth, Radan (vedoucí práce) ; Pokorná, Lucie (oponent)
Závislost dlouhodobých změn přízemní teploty na nadmořské výšce Abstrakt V této práci je shrnuta odborná literatura zabývající se prostorovým rozložením dlouhodobých změn přízemní teploty, konkrétně závislostí intenzity oteplování na nadmořské výšce. V textu je tato závislost analyzována jak celosvětově tak v několika významných horských oblastech světa. Největší pozornost je věnována Švýcarským Alpám, kde se nachází nejrozsáhlejší síť klimatických stanic a mělo by zde být dosaženo nejdůvěryhodnějších výsledků. Dále jsou v této práci uvedeny mechanismy, které způsobují rozdílná tempa oteplování v rozdílných nadmořských výškách, jako je například zpětná vazba sníh-albedo či změny v četnosti mlh a oblačnosti. Cílem praktické části práce je poté analyzovat trendy přízemní teploty v České republice a posoudit závislost dlouhodobých teplotních změn na nadmořské výšce právě na našem území. Klíčová slova: klimatická změna, teplota, trendy, nadmořská výška
|
|
|
Atlantická termohalinní cirkulace, její možné budoucí změny a vliv na klima v Evropě
Krejčová, Zuzana ; Huth, Radan (vedoucí práce) ; Šobr, Miroslav (oponent)
Atlantická termohalinní cirkulace, její možné budoucí změny a vliv na klima v Evropě Tato práce se zabývá změnami termohalinní cirkulace, především je zaměřena na Atlantickou meridionální cirkulaci. Práce vysvětluje i pár základních pojmů, které se týkají termohalinní cirkulace. V textu se nejprve řeší její vliv na klima v Evropě, jak se změní klima při změně v Atlantické meridionální cirkulaci. Dále tato práce popisuje vývoj termohalinní cirkulace v minulosti, zejména před přibližně 12 000 lety. Snaží se objasnit náhlé změny klimatu v závislosti na změnách v termohalinní cirkulaci, a tím předpovědět budoucí vývoj Atlantické meridionální cirkulace. Nakonec je zde uvedeno několik možných scénářů do budoucnosti. Cílem praktické části bylo zjistit, jak jsou závislé průměrné denní maximální a minimální teploty na zeměpisné délce. Na základě této závislosti se může nepřímo určit vliv termohalinní cirkulace na klima. Klíčová slova: termohalinní cirkulace, změny klimatu, Atlantická meridionální cirkulace
|
|
|
Vliv klimatické změny na hydrologické sucho v povodí horní Otavy
Šachová, Barbora ; Kocum, Jan (vedoucí práce) ; Fiala, Theodor (oponent)
VLIV KLIMATICKÉ ZMĚNY NA HYDROLOGICKÉ SUCHO V POVODÍ HORNÍ OTAVY Abstrakt Předložená diplomová práce se zabývá hydrologickým suchem v podmínkách klimatické změny v povodí horní Otavy. Tématika je zkoumána ze čtyř aspektů, které společně tvoří ucelenou informaci o hydrologickém suchu v povodí. První rovinou je analýza hydrologického sucha v dlouhých časových řadách, kde je pomocí metody threshold a SPA zkoumán režim nízkých průtoků, nedostatkové objemy a intenzita sucha. Druhou rovinou je zkoumání vlivu klimatické změny na hydrologické sucho v povodí. K tomuto účelu byl použit model BILAN. Dalším zkoumaným aspektem je předpověď odtoku a vývoje nedostatkových objemů v bezesrážkových obdobích. Předpovědní vztah byl definován pomocí recesních křivek. Závěrečná část práce se věnuje procesu plánování, managementu a možnostem adaptace na hydrologické sucho. Klíčová slova: hydrologické sucho, nedostatkové průtoky, nedostatkové objemy, klimatická změna, model BILAN, Otava, Modrava, Rejštejn, Sušice, adaptační opatření
|
|
|
Průběh teplot a srážek v Praze na Karlově v letech 1961-2010
Střeštík, Jaroslav
Je ukázán průběh teplot vzduchu a srážek v Praze za posledních 50 let a porovnán se scénáři dalšího vývoje klimatu. Teplota významně rostla a tento růst je rychlejší než je tomu u globální teploty. Srážkové úhrny vykazují za posledních 50 let jen velmi slabý pokles. Na jaře však srážkové úhrny klesají více než celoroční úhrn a významný pokles je také pozorován v počtu dní s vydatnými srážkami. Tyto skutečnosti přispívají k pozorovanému poklesu vlhkosti v přírodě a ke zvýšenému výskytu sucha. Není žádný náznak toho, že všechny tyto trendy by mohly být v budoucnosti jiné.
|
host ::
RSS.